atmosférický band
Když Pavel Lipták bydlel v Karlíně, viděl jednou z okna, jak si jeden soused zkrátil cestu z pátého patra. Poprvé a naposledy…
Speciální light verze nahraná s akustickými kytarami tak, jak to bylo pro Mrakoplaše typické v letech 1995-2000
Padá soumrak na můj práh, hvězdy skáčou po střechách,
Prohlížím si svůj účet a počítám.
Co je pryč a co mi zbylo, už jen černou a bílou,
Už jen černou a bílou barvu mám.
Bílej havran a černej sníh, v hlavě zmatek a v láhvi líh,
Koukám z okna, jak se venku chumelí.
Stačí jenom otevřít, jeden krok a věčnej klid
A žádný zmatky, žádný barvy ztracený.
Tak radši zhasnu a jdu spát, ráno nejspíš budu rád,
Že jsem nechal v noci okno zavřený.
Já nejsem vločka a nejsem pták, nemám křídla mám se rád,
Já nejsem vločka,nemám křídla a mám se rád.